„Největším štěstím v životě člověka je vědomí, že nás někdo miluje proto, jací jsme, nebo spíše přesto, jací jsme.” (Romain Rolland)
Svátek zamilovaných se každoročně slaví 14. února, v tento den se oslavuje láska nejrůznějšími způsoby, nejčastější bývá darování růží, sladkostí či přáníčka. Jedním z méně oblíbených svátků je pro nezadané, přináší však důvod k otevření lahvinky dobrého vínka, napuštění vany, pouštění písniček a uzobávání sladkostí.
Původ svátku je opředen několika legendami.
Historie
Historie tohoto krásného svátku sahá do daleké minulosti. Tradice má stopy u Římanů i křesťanů.
V 5. století byl papežem Gelasiem I. vyhlášen 14. únor jako svátek sv. Valentýna. Společně s historií oslav Lupercalia byl stvořen svátek zamilovaných. Svátek ve 20. století proslavil Američan Walter Scott, který tiskl hromadná valentýnská přáníčka, započal tak novodobou formu tohoto svátku.
Řím
V Římě se oslavovala Lupercalia - pohanský svátek oslavující plodnost a očistu od zlých duchů. Oslavy byly zasvěceny bohu stád, úrody a hojnosti - Faunovi. Byly však zasvěceny i zakladatelům Říma - Romulovi a Removi, kteří byli odkojeni vlčicí (latinsky vlk - lupus, souvislost svátku lze z názvu odvodit).
Při obřadu byla obětována koza a pes, kůže byla nařezána na pruhy, kterými mladí muži jemně šlehaly ornou půdu i ženy. Věřili totiž, že jim dotek zvířecí kůže přinese plodnost. Původní plán oslav byl rituál, zajišťující hojnost a plodnost. Romantickou představu získal svátek až později.
Večer před oslavami byly do schránky vloženy lístečky se jmény nezadaných dívek a mladí, nezadaní muži losovali. Ta, jejíž jméno bylo na lístečku, následující rok s mužem tvořila pár. Často se stávalo, že se do sebe dvojice zamilovala a vytvořili tak trvalý svazek.
Křesťanská církev označila svátek za pohanský a postupně jej zakázala. Oslavy však v lidských srdcích přetrvávaly i nadále, tak byl tento svátek Gelasiusem I. roku 493 nahrazen svátkem sv. Valentýna.
Jiná legenda praví, že Řecko slavilo festival uprostřed zimy, kdy oslavovali svatbu bohyně Héry a boha Dia.
Křesťanská historie
Křesťanská historie zná tři světce nesoucí toto jméno - Valentýn, Valentinus a Hilarius. Pouze dva z nich mohou mít souvislost s oslavami svátku.
Ve třetím století byl kněz Valentýn, který tajně oddával zamilované páry i přes zákaz císaře Claudiuse II. Zakázal totiž sňatky mladým mužům, ti měli nejdříve sloužit v armádě. Muži bez poznání lásky, byli prý lepšími vojáky a neztráceli chuť k dobývání. Když se císař dozvěděl, že i přes výslovný zákaz kněz v tajnosti v oddávání pokračuje, poslal jej na smrt. Rozsudek byl vykonán právě onoho slavného 14. února 269.
Další legenda je o svatém, který byl poslán na smrt, protože napomáhal nevinným křesťanům uniknout z římských věznic, kde byli mučeni. Když byl Valentýn uvězněn, chodívala za ním jedna dívka (údajně dcera žalářníka), do které se zamiloval. Než zemřel, napsal jí dopis, který zakončil “od tvého Valentýna”, možná odtud pochází zvyk psaní milostných přáníček.
Novodobé oslavy
Romantický nádech získal až v novodobých dějinách, kdy francouzští a angličtí králové si najímali básníky, kteří jim psali milostné básně. Vyznávání lásky podobným způsobem se rychle rozšířilo i mezi obyčejný lid, nejen šlechtu.
Valentýn dnes
Nejčastějšími dárky přetrvává kytice růží, sladkosti a přáníčka. Zvyšuje se i poptávka po zámečcích, které se zamykají na nejrůznější místa. Častým místem bývají mosty. Své drahé polovičce však můžete udělat radost i jiným způsobem. Zkuste uvařit večeři, přáníčko sami od srdce napsat.
Valentýnský týden
7. - Den růží
8. - Den návrhů
9. - Den čokolády
10. - Teddy Day
11. - Den slibů
12. - Den objetí
13. - Den polibků
14. - Den svatého Valentýna
V této rubrice se můžete inspirovat dárky pro vašeho partnera nebo milovaného člověka.